Skip to: site menu | section menu | main content


Historie obce:

Podle historických pramenů je obec Slatina slovanského původu. Svědčí o tom její jméno, které zůstalo nedotčeno i přes její pozdější germanizaci. Podle záznamů v nejstarších kronikách patřila Slatina ve 12. a 13. století za vlády Přemyslovců k biskupství olomouckému, v 15. století k panství moravskotřebovskému. Vedla tudy stará obchodní cesta z Brna přes Vanovice, Letovice, Červenou a Slatinu do Moravské Třebové.

V 16. a 17. století byla Slatina součástí panství letovického, jehož majitelem byl pan Karel Kašpar hrabě z Thurnů. Ten však pro silné zadlužení byl nucen Slatinu prodat a tak se obec i s pozemky stává majetkem jevíčského kláštera a později připadá pánům z Borotína. Od roku 1625, kdy bylo nařízeno používání němčiny jako úředního jazyka, začínají se v našich oblastech usazovat první němečtí přistěhovalci. Největší invaze nastává po morových epidemiích v letech 1680 a 1729. Tehdy borotínský pán sám zval německé obyvatele, rozděloval jim kousky půdy na okrajích svých lánů a daroval jim dřevo na stavbu domů. Lidé si je stavěli sami z nepálené hlíny v horní části obce, která má ulicový půdorys, zatímco starší jižní část má půdorys kruhovitý.

Na sklonku 19. století koupil slatinský dvůr pan Antonín Wimmer. V té době měla Slatina 53 domů a většina obyvatel se hlásila k německé národnosti. Roku 1902 byl založen slatinský hasičský spolek. V období mezi světovými válkami byly ve Slatině postupně zřízeny 3. školy. Dvě školy byly základní , jedna česká a jedna německá a také střední škola.

Po válce, v roce 1946 byla většina německého obyvatelstva Slatiny odsunuta a uvolněné usedlosti byly obsazovány českými osadníky. V roce 1947 byla celá obec elektrifikována. V roce 1949 došlo k odloučení osady Korbelova Lhota od obce. V roce 1953 byla pro nedostatek žáků zrušena střední škola a ve Slatině zůstala jen jednotřídní národní škola. V roce 1956 se zlepšila informovanost občanů, a to díky zapojení rozhlasové ústředny.

V letech 1957 až 1974 zde působilo zemědělské družstvo. Další důležité datum bylo 6.prosinec 1962 – v tento den byla ve Slatině založena Místní skupina Československého červeného V roce 1975 byla zahájena výstavba areálů (výletiště) pro pořádání různých kultůrních akcí. Tento areál byl v roce 2007 zrekonstruován.

Na konci 20. století byla zrekonstruována budova bývalé školy a do jejího horního patra se postupně přestěhoval Obecní úřad a knihovna. Budova bývalého MNV prošla celkovou rekonstrukcí a vzniklo zde fit-cenrum s možností sportovního vyžítí.Dále byla zrekonstruována hasičárna, křížek a kaplička, nově postavena autobusová zastávka. Protože začal obyvatele znepokojovat vysoký obsah dusičnanů v pitné vodě,rozhodlo se zastupitelstvo přivést vodu z podzemního vrtu v Březině. Proto byl vybudován společně s VHOS Moravská Třebová nový přivaděč z již výše uvedené lokality. V pozdějším období byla společně s obcí Březina vybudována chlorovna, čímž se dosáhlo vysoké kvality pitné vody.

V roce 2001 byla započata výstavba kanalizace v obci. Po dvou letech byla stavba dokončena a v obci byla spuštěna i čistírna odpadních vod.

V roce 2002 byl vybudován parčík.

V roce 2004 byl slavnostně vysvěcen znak a prapor obce Slatina.

V roce 2005 byla dokončena stavba víceúčelového domu s ekologickým vytápěním tepelnými čerpadly (touto technologií je vytápěna i budova obecního úřadu).

V roce 2006 byl vybudovám přírodní rybník.

V roce 2007 byl zrekonstruován areál „výletiště“ pro pořádání různých společenských akcí.

V roce 2008 byla provedena přeložka elektrické sítě do země. V tomtéž roce byla zrekonstruovaná hasičská zbrojnice a byla k ní přistavena menší místnost pro věci zásahové jednotky a sběrný dvůr pro tříděný domovní odpad.


Více ze soušasné doby naleznete v sekci Události, akce.


Publikaci Historie a současnost obce Slatina vydanou roku 1999 naleznete zde.


Popis budov ve Slatině z roku 1950 naleznete zde.




Dříve škola, nyní budova OU.

Stará pohlednice

Stará pohlednice

Hasická zbrojnice rok 1993

Hasičská zbrojnice rok 1993

Masopustní průvod

Masopustní průvod

Masopustní průvod